Návod k použití simulace gravitace těles

Obecně:
Tato aplikace slouží k vygenerování skriptu pro simulaci prostorové dynamiky hmotných těles v gravitačním poli. Simulační dynamický HTML kód s javascriptem se generuje při načtení stránky PHP kódem běžícím na servru na základě uživatelem zadaných parametrů. Samotná simulace se potom spouští na počítači koncového klienta. Její rychlost tedy bude záviset na rychlosti počítače a schopnostech internetového prohlížeče uživatele. Běh simulace byl zkoušen na prohlížečích Opera. Pro výpočet vzájemných vztahů těles se uvažuje nekonečně rychlé šíření gravitačního pole (zanedbává se zpoždění změny gravitačního pole vlivem přesunu těžiště). Tělesa se počítají jako hmotné body kromě srážek, kdy se pro jejich dotek uvažuje jejich průměr.
Ukázáním myší na některé objekty se po chvíli objeví krátká textová vysvětlivka funkce objektu.
Klepnutím myší na kruh tělesa se přepne střed pozorování do středu tohoto tělesa.

Tabulka parametrů:
Při prvním načtení skriptu se zobrazí tabulka v této podobě:

Skrýt tabulku Návod k použití Vzory Zvláštní funkce
Těleso Barva Hmotnost
[kg]
Průměr
[m]
Souřadnice X
[m]
Souřadnice Y
[m]
Souřadnice Z
[m]
Rychlost X
[ms-1]
Rychlost Y
[ms-1]
Rychlost Z
[ms-1]
Celkem    
Počet: Perioda:ms Faktor t: Střed X:px
Střed Y:px Faktor x: t=s
Srážky: Autodt: dt=s
Klepnutím na pole Skrýt tabulku zadávací tabulka zmizí, aby uvolnila prostor na obrazovce pro běžící simulaci. Místo tabulky se v levém horním rohu objeví modře podbarvený čtvereček:
. Pokud je čtvereček neviditelný, stačí na něj najet myší, aby se zviditelnil. Kliknutím na něj lze znovu zobrazit tabulku parametrů.
Klepnutím na pole Návod k použití se zobrazí tato stránka s návodem k použití, což jsi už velmi pravděpodobně zjistil, anžto tento návod čteš.
Klepnutím na pole Vzory se zobrazí seznam všech XLS vzorů s přednastavenými počátečními podmínkami simulace, které jsou uloženy na servru jako příklady.
Klepnutím na pole Zvláštní funkce se zobrazí seznam pro volbu zvláštních funkcí. Viz Zvláštní funkce.

Zadávané obecné parametry:
Data počátečního stavu lze importovat a exportovat do souboru s určitým formátem. Postup je popsán v sekci Import a Export.
Jinak můžeme data počátečního stavu a parametrů simulace zadávat ručně:
Počet = počet těles, která chceme simulovat. To je přirozené číslo nebo nula. Po zvýšení počtu těles se novým tělesům automaticky předvyplní výchozí hodnoty: nulové vektory rychlosti, souřadnice Y a Z nulové a souřadnice X se přiřadí 40-násobek čísla tělesa. Barva kruhu se tělesu přiřadí podle čísla tělesa modulo 7 násobeno maximy RGB (tj. 7 nejkontrastnějších barev). Názvům těles se automaticky přiřadí jejich číslo od 0. Zadáním nulového počtu se smaže nastavení všech těles.
Perioda = prodleva mezi kroky simulace v jednotkách milisekund. (Skutečná simulační perioda pak bude součtem této prodlevy a doby výpočtu jednoho kroku a bude tedy záviset na počtu těles a rychlosti procesoru.)
Faktor t = násobitel časové osy. To znamená velikost časového kroku na reálnou jednotku času. Jestliže zadáme 1s, bude 1 sekunda simulace představovat přibližně 1 sekundu reálného času. Jestliže zadáme 10s, bude 10 simulovaných sekund trvat přibližně 1 reálnou sekundu. Větší číslo tedy zrychluje simulaci. Je možné zadávat i desetinná čísla, např.: 0.1s. Pak bude simulace 1 sekundy trvat přibližně 10 sekund. Faktor t lze zadat i záporný. Tím dojde ke zpětnému chování simulace (vektory rychlostí se budou chovat jako opačné).
Střed X, Střed Y = souřadnice středu stránky v pixelech, kde chceme mít střed pozorování.
Faktor x = násobitel měřítka souřadnic. V měřítku 1 odpovídá 1 pixel na obrazovce dékové míře 1m. Při měřítku 10 odpovídá 1 pixel 10m. Lze také zdávat desetinná čísla. Pak např. 1 pixel odpovídá 1dm.
Soustav os souřadnic je oritentována následovně: X→
Y↓
Osa Z se zobrazuje jen jako zvětšení obrázku tělesa a ovlivňuje vzájemné překrývání obrázků. Kladný směr osy Z směřuje do dáli. Tělesa s menší souřadnicí Z jsou proto v popředí a jeví se větší. Zobrazení neuvažuje perspektivu (osa Z je ve všech bodech kolmá k obrazovce, takže neovlivňuje zobrazení od X ani Y.)

Srážky – toto je zaškrtávací pole, jímž lze povolit simulaci srážek těles. Pokud není zaškrtnuto, budou se tělesa simulovat jako hmotné body o nulovém průměru. Nebude tedy nikdy docházet k jejich srážkám. Při simulaci pak existuje určitá malá naděje, že může dojít k singulárním případům, kdy se dělí nulovou vzdáleností a hodnoty rychlostí a souřadnic pak přejdou do nenumerických hodnot a simulace potom pozbyde smysluplnosti. (Objeví se hodnoty NaN).
Pokud simulaci srážek povolíme, bude simulace detekovat průnik dvou hmotných koulí, přičemž větší z těles zůstane a menší zanikne. Nové větší těleso bude mít po srážce hmotnost rovnu součtu hmotnosti obou těles před srážkou (m=m1+m2), stejně tak objem (V=V1+V2) – podle toho se přepočítá jeho nový průměr. Hybnost tělesa bude po srážce rovna vektorovému součtu hybností obou těles (
p
=
p1
+
p2
).
(Jde o simulaci dokonale nepružné srážky dvou hmotných bodů. Ve skutečnosti při srážce zbyde část kinetické energie, jež se fyzikálně zčásti změní v teplo, z části v rotaci nového tělesa a z části dojde k vymrštění menších úlomků do okolního prostoru. Vzhledem k tomu, že průběh těchto jevů je nám lidem nepředvídatelný, simulace je zanedbává a přebývající energii zahazuje.)
Řádek v tabulce, jenž náleží zaniklému tělesu, se na začátku zvýrazní červeně a vynuluje se hmotnost a rychlost tělesa. Pokud bylo toto těleso nastaveno jako střed pozorování, pak pravděpodobně bod pozorování uletí pryč od ostatních těles, jelikož se pozorování přestane pohybovat.
Autodt – toto je zaškrtávací pole, které povoluje automatické přizpůsobení velikosti simulačního kroku času v případě přiblížení kterékoli dvojice těles na vzdálenost, kdy by hrozilo přeskočení tělesa skrz druhé těleso vlivem velikosti simulačního kroku. Automatické přizpůsobení simulačního kroku funguje tak, že spočítá minimální čas do možné srážky dvou těles vzhledem k jejich vzájemné vzdálenosti a součtu velikostí jejich rychlostí. Tento čas se vydělí čtyřmi a pokud je menší než předvolený simulační krok času  dt , pak se pro další simulační krok použije tento čtvrtinový čas do hypotetické srážky těles. Tento čas se zobrazí v poli  dt  a toto pole se podbarví červeně. Po pominutí těchto kritických podmínek se simulační krok vrátí zpět do předvoleného kroku.
Uložit = tlačítko pro uložení hodnot v tabulce. Hodnoty se uloží do tak zvaného session. To je soubor, který je svázán s prohlížečem uživatele pomocí jedinečného identifikátoru uloženého v cookies. Každý uživatel v každém prohlížeči má uloženo právě jedno nastavení. Uložení hodnot lze vyvolat pouze pokud simulace neběží! Neboť jinak za běhu není možné rozhodnout, jaké hodnoty se mají uložit, když se neustále mění. Uložení hodnot lze vyvolat stisknutím tlačítka Uložit nebo alternativně také stisknutím enter po vložení kterékoli hodnoty do tabulky. Jestliže je prohlížeč internetu nastaven tak, aby zachovával cookies i po zavření prohlížeče, pak nejspíše uvidíte naposledy uložené hodnoty z tabulky ještě 24 hodin po posledním načtení stránky i po vypnutí prohlížeče. Jestliže prohlížeč cookies po vypnutí smaže, zobrazí se při příštím otevření prázdná tabulka jako na začátku.
Zobrazit = tlačítko pro zobrazení rozložení těles po změně některého parametru bez uložení dat. Toto tlačítko pracuje i při běžící simulaci. Je možné jím měnit nastavení simulačních parametrů za běhu (časový krok, faktoru t času, faktor x měřítka...) Funkce Zobrazit se také vyvolává po stisknutí enter na kterémkoli zadávaném parametru v tabulce.
Spustit = tlačítko pro spuštění simulace. Po spuštění simulace se tlačíko změní na tlačítko Pozastavit.
Pozastavit = tlačítko pro pozastavení běhu simulace. Po pozastavení simulace se tlačítko změní v Pokračovat. V tomto stavu lze také parametry z tabulky uložit do sessionu.
Pokračovat = tlačítko pro pokračování pozastavené simulace. Reset = tlačítko pro návrat parametrů do počátečních podmínek simulace. Tímto tlačítkem ovšem nelze obnovit těleso, které zaniklo srážkou. Simulaci lze také jednoduše zrestovat obnovením nebo-li znovunačtením stránky (F5). Pozor, znovunačtením stránky pomocí F5 dojde k opakovanému vyvolání speciální funkce, která generuje při každém zavolání náhodné volby parametrů, pokud bylo předchozí operací vyvolání této funkce. Po vyvolání zvláštní funkce se proto doporučuje hodnoty uložit.

Zobrazované obecné parametry:
V dolní části tabulky se během simulace průběžně zobrazují následující informační hodnoty.
Za polem Celkem celková hmotnost v jednotkách kilogramů. Ta je součtem hmotností všech těles simulované soustavy.
Souřadnice  X ,  Y  a  Z  pozorovacího bodu.
 t  = okamžitá hodnota simulačního času od počátku simulace. V každém kroku se k  t  přičte  dt .  dt  = okamžitý časový krok minulého simulačního cyklu. Vypočítává se podle vztahu dt=Perioda/1000[ms]*Faktor t.

Parametry těles:
Pro každé těleso lze zadávat následující parametry:

Těleso Barva Hmotnost
[kg]
Průměr
[m]
Souřadnice X
[m]
Souřadnice Y
[m]
Souřadnice Z
[m]
Rychlost X
[ms-1]
Rychlost Y
[ms-1]
Rychlost Z
[ms-1]
Do sloupce Těleso se zadává název tělesa. Název tělesa se po chvíli zastavení zobrazí ukázáním myší na kruh znázorňující těleso na obrazovce.
Vedle názvu tělesa je kruhový přepínač, jímž lze zvolit, ze kterého bodu chceme soustavu pozorovat. Výchozí nastavení je těžiště soustavy (v řádku Celkem). Tuto volbu můžeme i v průběhu běžící simulace přenést do těžiště kteréhokoli tělesa v soustavě. Nedoporučuje se nastavovat bod pozorování do tělesa, které již zaniklo srážkou. (Název zaniklého tělesa je podbarven )
Barva = RRGGBB definice barvy kroužku znázorňujícího těleso při simulaci. Barva se definuje v hexadecimálním formátu trojice červená, zelená a modrá. Hodnoty trojic se píší těsně za sebou a nabývají: 00 (žádná intenzita), 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 0A, 0B, 0C, 0D, 0E, 0F, 10, 11... FF (nejvyšší intenzita složky). Z těchto tří barevných hodnot pak můžeme složit libovolnou barvu, jako například:
000000=černá
FF0000=červená
00FF00=zelená
0000FF=modrá
FFFF00=žlutá
FF00FF=purpurová
00FFFF=azurová
FFFFFF=bílá
FF8B00=oranžová
Místo barvy lze použít hesla k následujícím připraveným obrázkům:
EARTH
MOON
SUN

Hmotnost těles se zadává v kilogramech. Lze použít exponenciální zápis pro čísla vysokých řádů. Simulace pracuje maximálně do dvouciferných exponentů. Zapisuje se vždy mantisa (může mít desetinnou tečku), bez mezery  e , bez mezery  +  nebo  -  a celočíselný exponent. To je zápis ekvivalentní matematickému 1,5·1012.
Průměr těles se zadává v metrech. Lze rovněž použít exponenciální tvar zápisu čísla. Průměr ovlivňuje velikost zobrazeného kroužku tělesa a má vliv na výpočet okamžiku vzájemných srážek. Nemá vliv na výpočet gravitace. Aby se každé těleso zobrazilo, omezuje se minimální velikost kroužku tělesa na 3 pixely. Tuto minimální velikost lze nastavit ve zvláštních funkcích.
Souřadnice X, Souřadnice Y, Souřadnice Z = počáteční souřadnice středu a těžiště tělesa v kartézské soustavě souřadnic, kde směry os jsou:
X→
Y↓
Osa Z se zobrazuje jen jako zvětšení obrázku tělesa a ovlivňuje vzájemné překrývání obrázků. Kladný směr osy Z směřuje do dáli. Tělesa s menší souřadnicí Z jsou proto v popředí a jeví se větší. Zobrazení neuvažuje perspektivu (osa Z je ve všech bodech kolmá k obrazovce, takže neovlivňuje zobrazení od X ani Y.) V poloze Z=0 se kruh tělesa zobrazuje v měřítku 1m=1 pixel při Faktoru x=1. Zobrazení kruhů těles je naprogramováno tak, aby nepřekrývalo tabulku parametrů, ta tedy má být stále na vrchu, aby se simulace nestala neovladatelnou. (Pozor, některé zjednodušené verze prohlížečů zobrazují objekty v chybném pořadí a tato vlastnost proto u nich nebude platit.)
Rychlost X, Rychlost Y, Rychlost Z = souřadnice vektoru počáteční rychlosti tělesa v kartézské soustavě.

Zvláštní funkce
Z horního řádku tabulky lze vyvolat položkou Zvláštní funkce. Tyto funkce vznikly řízenou evolucí za účelem zkoumání hypotézy velkého třesku s všelijakými počátečními simulačními stavy. Následují funkce pro import, export a automatické vygenerování všelijakých náhodných počátečních uspořádání:

<<< Návrat do tabulky nastavení parametrů